Podnebí, vlhkost a srážky

Průměrná délka slunečního svitu v severním přímoří se pohybuje od 5,8 do 6,8 h denně, nejvyšší je ve středním – 7,4 až 7,5 h, jen o málo kratší je na jižním přímoří.
Nejvyšší počet hodin slunečního svitu je v létě. Na severu dosahuje délka svitu v průměru 7,8 až 12 h, ve středu pobřeží 10,7 až 12,3 h a na jeho jihu 10,7 až 12 h. Délkou slunečního svitu mohou místa na jugoslávském Jadranu směle soutěžit s většinou míst na francouzské Riviéře. Od června do září má většina míst na středním a jižním Jadranu delší insolaci než např. slavná Nizza (7,9 h).

Nejslunečnější oblastí je ostrov Hvar; ročně tu svítí slunce 2745 h, tj. 7,5 h denně (roční průměr). Zaujímá tím první místo nejen na Chorvatském pobřeží, ale v celém Středomoří. Je proto oprávněné přirovnání Hvaru k proslulému „Ostrovu slunce“ v Atlantiku, Madeiře. Maximální teploty nejsou vyšší než 37,4°C a minimální neklesají pod -7,2°C. Absolutní teplotní výkyv je tedy 44,6 °C, což je velmi příznivé. Přitom se projevují nízké teploty jen výjimečně, v dlouhodobém sledování pouze 18 dní za 60 roků. Není proto divu, že ostrov je přitažlivý pro turisty v létě i zimě.

Ale není to jen Hvar, který se na Jadranu vyznačuje mimořádnou délkou slunečního svitu. Například ve Splitu svítí slunce ročně 2697 h, což v ročním průměru 7,4 h denně a v létě až 12 h denně; obdobně v Dubrovníku 2630 h a v Ulcinji 2693 h ročně.

Vlhkost vzduchu

Na tomto podnebním činiteli je do značné míry závislá i pracovní schopnost člověka, jeho zdraví, dobrá nálada. Pro normální činnost plic je nejvhodnější vlhkost označovaná jako mírná, tj. 55-75 % vzdušné vlhkosti (optimální přitom je 60% při teplotě 22 °C). Přibližně takové jsou podmínky na pobřeží v létě – v červenci a srpnu. Přitom nejoptimálnější podmínky má Split, dále Rijeka a Dubrovník. Na vytváření vhodného vztahu mezi teplotou a vlhkostí má příznivý vliv vítr maestral.

Srážky

Jaderské moře je velký zdroj vlhkosti – zásobuje vodními srážkami celé Chorvatsko, část Itálie a značnou část střední Evropy. Samo pobřeží však dostává srážek málo. Masy vlhkého vzduchu se převalí přes přímořskou oblast, aniž ji vydatněji „zalijí“. Nejméně vodních srážek mají ostrovy, 500 až 1000 mm ročně. Na pobřeží se množství vodních srážek pohybuje od 1000 do 1700 mm ročně; roční množství srážek je rozděleno na jednotlivé měsíce a roční období velice nepravidelně.

Minimum je právě v letních měsících (červnu až srpnu). Přitom nejsušší měsíc je červenec, a to v celém přímoří. Například na ostrově Lastovo spadne v červenci pouze 20 mm srážek, na Hvaru, Visu a v Ulcinji 22 mmV ve Splitu 26 mm, v Dubrovníku a Kotoru 27 mm. Někdy se letní sucha protáhnou až do září, což pak záporně ovlivní vegetaci.

Nejvíce srážek bývá koncem podzimu, v listopadu, a na začátku zimy, v prosinci; druhotné maximum je na jaře, v březnu a dubnu.
Sníh bývá v přímoří neobvyklým jevem; ročně se v průměru objevuje po 1 až 3 dny; prakticky to znamená, že napadne a ještě téhož dne roztaje. Bouřky nejsou v přímoří ničím neobvyklým. V létě jsou častější v severní části, v zimě na jihu.

Počasí aktuálně | Počasí na Slovensku | Počasí v Bulharsku | Počasí ve Španělsku | Počasí v Itálii | Počasí v Řecku
© 2008 Počasí v Chorvatsku, počasí Chorvatsko. | Aktuální předpověď počasí v Bulharsku. Počasí Bulharsko, Split, Záhřeb, Pula, Dubrovnik, Rovinj, Poreč.
Created by: MFÁčko | Mapa stránek | Zásady ochrany osobních údajů